O nás

Vítejte v Richter Brewery Pub!

Naše restaurace si klade za cíl pokračovat v tradici vyhlášeného českého pohostinství starých dobrých časů a působit jako lék pro hosty, znechucené českým pohostinstvím časů novějších a méně dobrých.

Rodinný Pivovar u Bulovky!

Vítejte v Richter Brewery Pub
Naše restaurace si klade za cíl pokračovat v tradici vyhlášeného českého pohostinství starých dobrých časů a působit jako lék pro hosty, znechucené českým pohostinstvím časů novějších a méně dobrých…
pivovar-u-bulovky-varna

RESTAURACE A PIVOVAR

ORDINAČNÍ HODINY:
Pondělí 11:00 – 23:00
Úterý 11:00 – 23:00
Středa 11:00 – 23:00
Čtvrtek 11:00 – 23:00
Pátek 11:00 – 24:00
Sobota 12:00 – 24:00
Neděle 12:00 – 23:00

Z historie…

pivovar-u-bulovky-historie-o-nas

Co je to vlastně pivo?

Pivo je slabě alkoholický kvašený nápoj vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek.
První písemné zmínky jsou okolo 6000 let př.kr. v oblasti Mezopotámie. Tento sladový nápoj vznikl vlastně náhodou. Do hliněné nádoby, v které se uchovávaly obilné placky, nejspíše natekla voda, obsah přirozeně zkvasil a hladová rodina obsah vypila. Zjistila, že stav opojení je velmi příjemný a časem dokonce přišli i na to, že alkohol do určité míry konzervuje potraviny. Opakování je matka moudrosti a tak lidé položili základy kvašení cukrů, až se pivo vyvinulo do podoby, jak jej známe dnes…
Pivo se vyvíjelo různými směry. A výsledná podoba produktu byla většinou dána územními podmínkami. Lidé se pivo snažili ochucovat, takže do piva přidávali to, co bylo k dispozici (prakticky od borovicové kůry, smůly ze stromů, pelyňku nebo různých bylin, mnohdy s psychotropními účinky, přes houby až po žabí nožky ap.), díky omamným účinkům alkoholu a přidaných drog, byl pivu v mnoha kulturách přisuzován i duchovní, nebo dokonce magický význam.
Za chmelené pivo můžeme děkovat starým Keltům, kteří začali přidávat chmelové šištice do piva. První zmínka o jeho pěstování v Čechách pochází z roku 859, ale k rozvoji chmelařství došlo až v době Karla IV.
Pivo se časem rozčlenilo na určité kategorie. V Anglii převažují piva typu stout a ale, v Německu helles, weissbier, bock a roku 1842 dal bavorský sládek původem z Bavorska, Groll směr českým ležákům plzeňského typu.

Klasická technologie výroby piva

Z čeho vyrábíme pivo?
Do piva se podle bavorského čistotního zákona ,,Reinheitsgebot´´ z roku 1516 mohou přidávat pouze 4 suroviny – pivovarský slad, voda, chmel a kvasnice.
Každý druh piva sestává z několika typů sladů. Tím docílíme požadovaných senzorických vlastností, jako jsou chuť, barva a vůně (ty jsou samozřejmě ovlivněny více faktory). Například, v českém ležáku převažuje ječný slad plzeňského typu doprovázený sladem karamelovým a bavorským, weissbier  zase musí obsahovat nadpoloviční většinu sladu pšeničného, dále slady ječmenné, speciální, atd. Chmel používáme samozřejmě kvůli jeho příjemné chuti a vůni a také proto, že hořké látky v něm obsažené pivo přirozeně konzervují a jsou velmi prospěšné pro náš organismus. V našich podmínkách se nejlépe daří věhlasné odrůdě – žatecký poloraný červeňák, který je považován za naše ,,zelené zlato“. Je vyvážen do celého světa a ceněn pro svou vyváženou hořkost a lahodné aroma. Proto jej používáme i my. Ve světě roste několik stovek odrůd chmele, které jsou šlechtěny a využívány nejenom v pivovarství, gastronomii, ale i ve farmaceutickém, nebo kosmetickém průmyslu.
Další důležitou surovinou jsou kvasnice. Ty dělíme na dvě základní skupiny. Kvasnice spodního a svrchního kvašení. Hlavním představitelem spodně kvašených piv je ležák plzeňského typu a jeho protikladem je především svrchně kvašený weissbier a piva typu ale (čti ,,ejl“). Z každé skupiny známe desítky druhů kvasnic a pro každý typ piva jsou užívány jiné.
A teď praxe!
Pivovarský slad našrotujeme a na varně rozmícháme s vodou o určité teplotě. Tím aktivujeme enzymy v zrnu obsažené a biochemickými reakcemi začneme štěpit látky potřebné k dalšímu zpracování. Přihříváním na dané teploty postupně aktivujeme různé skupiny enzymů, které působí určitou dobu. Enzymatické skupiny štěpí hlavně polysacharidy a aminokyseliny, které jsou užitečné při další výrobě piva. Zkrátka potřebujeme optimálně naštěpit zkvasitelné cukry (tvorba alkoholu), nezkvasitelné cukry (plnost chuti) a aminokyseliny (stabilita pěny).
Po vyčerpání zrna oddělíme pevný podíl (mláto) od vzniklého roztoku (tzv. sladina) a celé dílo zahřejeme co nejrychleji do varu. Následně várka projde tzv. chmelovarem, který trvá přibližně 1,5 hod, a dávkujeme při něm chmel.
Chmelovarem dokončíme proces ,,Výroba mladiny, polotovaru při výrobě piva“ a sacharometrem změříme obsah rozpuštěných látek (EPM = Extrakt Původní Mladiny). Tím zkontrolujeme zamýšlenou stupňovitost (vyšší poměr slad/voda znamená vyšší stupňovitost – například ,,dvanáctka“ = 12% EPM) a na varně máme hotovo.
Po chmelovaru vzniklou mladinu přečerpáváme přes chladič do otevřených kádí na spilku, kde proběhne hlavní kvašení. Při kvašení kvasnice zpracovávají naštěpené cukry na CO2, alkohol a vodu (jejich vedlejšími produkty jsou také estery, které významně ovlivňují chuť piva, hlavně u piv svrchně kvašených – ale, weissbier), fermentace probíhá přibližně týden při teplotách kolem 9°C u spodně kvašených piv a okolo 17°C u piv kvašených svrchními kvasnicemi. Při dokvašování přečerpáme tzv. ,,mladé pivo“ do tanků v ležáckém sklepě, kde dokvašuje a dozrává 1 měsíc až několik let při teplotě cca 2°C a potřebném přetlaku (0,8 – 4 ATM.), tak se pivo správně dosytí (CO2) a dotvoří chuťový charakter. A nakonec pivo stáčíme do přepravních obalů, uchováváme k archivaci nebo vytáčíme přímo z tanků.
Na zdraví Vám přeje pivovar u Bulovky!
V PŘÍPADĚ JAKÝCHKOLIV DOTAZŮ NÁS NEVÁHEJTE KONTAKTOVAT

PIVOVAR U BULOVKY